Hans Schumacher se svými kolegy z pařížského CNRS (Center national de la recherche scientifique) sestrojili ze slitiny železa, niklu a kobaltu magnet o velikosti pouhých několika mikronů, který vlivem magnetického pole mění svou magnetizace rychlostí, jež odpovídá teoretickým limitům. Vzhledem k tomu, že magnet uchová své magnetické pole bez jakéhokoli napájení, rýsuje se zde možnost konstrukce nových počítačových pamětí, které budou stejně velké a rychlé jako současné polovodičové, avšak při výpadku napájení uchovají svůj obsah.
